Veľkomnožitelia
Ide o komerčné množenie veľkého množstva psov, ktoré sú držané v neľudských podmienkach a určené ku komerčnému predaju. Psy sú často umiestnené po celý svoj reprodukčný život v klietkach alebo výbehoch bez možnosti pohybu alebo s minimálnym pohybom, bez ľudského kontaktu a bez zaistenia veterinárnej starostlivosti. Kontinuálne držanie psov na jednom mieste často spôsobuje, že psy trpia chronickou úzkosťou a sociálnou izoláciou.
Množiarne sa sústredia na kvantitu pred kvalitou. Produkujú toľko šteniat, koľko je možné, za účelom maximalizácie zisku. Sučky rodia šteňatá príliš mladé a každé háranie. Táto veľmi častá gravidita môže viesť ku zníženiu počtu šteniat vo vrhu, takže sa sučka hneď na to stáva nežiaducou. Šteňatá sú od matky odoberané v príliš skorom veku, dochádza ku zanedbaniu ich socializácie a nie sú vystavené žiadnym stimulom, ktoré by ich rozvíjali po psychickej stránke. Naviac nedochádza k testovaniu geneticky dedičných ochorení a nesleduje sa ani príbuznosť psov, čo so sebou prináša značné zdravotné riziká.
Psy v množiarňach taktiež môžu trpieť nedostatočnými hygienickými podmienkami, nedostatkom či nekvalitou potravy a vody. Sú nútené tráviť čas vo vlastných exkrementoch, nie je postarané o ich srsť, ktorá býva často veľmi zanedbaná a napadnutá parazitmi. V najhorších prípadoch je voda na pitie špinavá či zamrznutá, potrava znečistená alebo pokazená. V takýchto podmienkach sa môžu šíriť rôzne respiračné alebo črevné ochorenia, priťahuje to hlodavce a hmyz, čím sa zdravotné rizika ešte zvyšujú. Psom v množiarňach je poskytovaná len minimálna zdravotná veterinárna starostlivosť. Pokiaľ sa problém netýka ich reprodukčných schopností, len zriedka kedy sú liečení. Niekedy sú vykonávané veterinárne úkony bez riadnej licencie, napr. kupírovanie chvosta či cisárske rezy.
1. Počty psov v množiarňach
Pre Česko a Slovensko žiadne podobné dáta neexistujú. V USA podľa odhadu The Humane Society of the United States (HSUS) je cez desať tisíc množiarní, ktoré predajú približne dva milióny šteniat ročne. Britský chovateľský klub uvádza, že 20 % šteniat kúpených v Británií je pravdepodobne z množiarni. Celkovo podľa prieskumu z roku 2014 vyplýva, že 41 % ľudí, ktorí si v roku 2013 kúpili šteňa, ho nevideli dohromady s jeho matkou. 53 % nevidelo ani prostredie, z ktorého šteňa pochádza. Je teda pravdepodobné, že veľká časť z nich bola z množiarní.
2. Následky pobytu psov v množiarniach na ich fyzický a psychický stav
V nasledujúcich častiach si popíšeme následky množiarní na psy, ktoré v týchto zariadeniach žijú trvalo dlhšiu dobu. Budú hľadané príčiny abnormálneho správania, ktoré vykazujú. Ďalej sa zameriame na šteňatá, ktoré sú v množiarňach odchovávané iba krátky čas a potom sú ponúknuté na predaj.
- Psychické následky u fen a psů dlouhodobě pobývajících v množírnách
Zprávy od organizací fungujících na pomoc psům v nouzi o tom, jaké následky má drţení psů v prostorách mnoţíren na jejich psychiku, empiricky ověřuje americká studie Mental health of dogs formerly used as 'breeding stock' in commercial breeding establishments114. Tato studie byla napsána v roce 2011 jako první kvantitativní výzkum na toto téma. Autoři vyuţívají označení "komerční chovatelská zařízení" (commercial breeding establishments - CBEs) pro místa, kde jsou štěňata produkována ve velkém mnoţství pro komerční účely. Pro potřeby výzkumu však zvolili při hledání vhodných respondentů označení množírna (puppy mill nebo puppy farm) 115, neboť je podobně jako u nás tento termín běţně pouţíván. Majitelé těchto zařízení sami sebe označují za "profesionální chovatele", high-volume breeders nebo "chovatele ve velkém měřítku". Autoři definují mnoţírnu jako "komerční činnost, kdy jsou čistokrevní psi mnoţeni ve velkém počtu".
Jedná se o studii z amerického prostředí, nicméně popisované okolnosti jsou totoţné s českými. Psi jsou chování v těchto zařízeních obvykle po celý jejich reprodukční ţivot v klecích nebo výbězích. Jen minimálně přicházejí do kontaktu s lidmi a nedostává se jim ani jiných forem zpestření jejich ţivota.116 Majitelé, kteří se snaţí maximalizovat svůj zisk z prodeje štěňat, drţí velký počet psů na co nejmenším moţném místě (na hranici minimálního prostoru, který ještě není moţné povaţovat za týrání, v klecích nebo výbězích, kde se často musí vyměšovat pod sebe po celý jejich reprodukční věk. Jen vzácně chodí ven cvičit nebo si hrát. S tím se také pojí naprostá absence hraček nebo jiných stimulujících podnětů. Psům je také poskytována jen nezbytná minimální zdravotní péče.
Neoficiální zprávy, které si kladla tato studie za cíl ověřit, hovořily o tom, ţe u velkého mnoţství psů odebraných z těchto nevhodných podmínek, jsou vykazovány trvalé abnormality v chování.117
Studie Mental health of dogs formerly used as 'breeding stock' in commercial breeding establishments tyto abnormality zkoumá empiricky za vyuţití současné metody posuzování psího chování pomocí dotazníků Canine Behavioural Assesment and Research Questionnaire (tzv. C-BARQ)118. C-BARQ sjednocuje řádové stupnice pro hodnocení intenzity a frekvence psího chování.
Do výzkumu bylo zapojeno 1169 psů odebraných z mnoţíren. Mezi těmito psy bylo
76 různých plemen. Z toho bylo 31,5 procent bišonků, ostatní plemena byla zastoupena do 5 procent. Co se pohlaví týče, bylo zastoupeno v následujícím poměru: 70,3 procent feny a 29,7
procent psi samci. V průměru pak tito psi byli u svých nových adoptivních rodin po dobu
dvou let. Jak si dále ukáţeme, u psů drţených v prostředí mnoţíren byla pomocí C-BARQ
testu potvrzena podstatně vyšší hodnota strachu, znečišťování domu a chorobné zírání do
prázdna. Naopak vykazovali niţší hodnoty na škále agrese (ať uţ k cizím lidem nebo dalším
psům) a pronásledování malých zvířat. Stejně tak se jich ale týká niţší hodnota
trénovatelnosti, vzrušivosti a energie.119
- Možné příčiny abnormalit v chování psů
Pro abnormální chování pozorované v tomto vzorku můţeme najít větší počet potenciálních příčin. Nejvíce konzistentní se zjištěnými daty jsou dvě: první příčinu můţeme hledat ve stresem vyvolané psychopatologii; druhou pak v nedostatečné rané socializaci spojené s nedostatkem podnětů, kterým jsou psi mimo mnoţírny běţně vystavováni.
Stresem vyvolaná psychopatologie
Ţádná studie o vlivu stresu na psy z mnoţíren sice zatím publikována nebyla, nicméně toto téma bylo zkoumáno u psů drţených v chovatelských stanicích133, zvířecích útulcích, oratoriích či laboratořích. 134 Jedná se o stejné stresové prostředí, jako je moţné dokumentovat v mnoţírnách, proto autoři studie předpokládají, ţe je moţné aplikovat zjištění těchto studií také na psy pocházející právě z nich, navzdory některým rozdílům v backgroundu, způsobu drţení psů a hospodaření s nimi.
Typické faktory spojované s vyvoláváním stresu u psů ţijících ve stísněném prostředí jsou následující: prostorová omezení, extrémní teploty, ţádný nebo negativní kontakt s lidmi, nemoţnost kontrolovat nebo se vyhýbat negativním stimulům, limitovaný přístup ke specifickým sociálním interakcím.
Psi pouţívaní pro odchovy štěňat v mnoţírnách v nich ţijí typicky léta (po celý jejich reprodukční ţivot), takţe narůstá problém s chronickým vystavením stresu. Chronický stres u nich pak můţe způsobit psychopatologické změny, podobně jako u lidí. Současné studie135 ukazují, ţe chronické zaţívání stresu můţe u lidí způsobit hluboké emocionální jizvy, které mohou dotyčné individuum ovlivňovat po celý zbytek jeho ţivota.
Jak ukazuje několik studií136 o stresu v psích chovatelských stanicích a útulcích, jsou
psi, kteří ţijí v nevyhovujících podmínkách, chronicky stresováni, coţ indikují jejich
fyziologické indicie a chování. Psi mohou vyvinout abnormální chování jako je hyperaktivita,
plachost, bojácnost, agrese nebo například stereotypní pohybové chování, projevující se
krouţením po omezeném prostoru stále dokola, stereotypním odráţením od stěny a dalšími způsoby.
Nedostatečná socializace
Za druhou moţnou příčinu mnoha pozorovaných symptomů u psů je autory této studie povaţována nedostatečná socializace a (nebo) nedostačující vystavování psů různorodým stimulům z prostředí v prvních několika měsících ţivota. Nejcitlivější částí socializace jsou první čtyři měsíce ţivota. A právě v tuto pro socializaci nejdůleţitější dobu vyrůstají psi v mnoţírnách bez jakýchkoliv stimulů. Několik různých studií137 ukázalo, ţe mladí psi vychovávaní v sociálně a environmentálně ochuzených podmínkách během prvních čtyř měsíců aţ půl roku ţivota, mají později velmi velký problém se adaptovat na nová prostředí, se kterými se potýkají. Například u psů, kteří jsou vychováváni pouze na území chovatelských stanic138 se projevuje tzv. kennel-dog syndrom, který je charakteristický extrémním strachem a bázlivostí, kdyţ je později pes vystaven neznámým sociálním interakcím a prostředí. Jiné studie139 také indikují, ţe štěňata, která jsou sociálně izolovaná ve věku od tří dnů do dvaceti týdnů, se potýkají s narušením psychiky pro další ţivot a je narušena také jejich schopnost učit se novým věcem. Tyto následky jsou ve většině případů velmi resistentní nápravě.
Také studie Effects of early gentling and early environment on emotional development
of puppies uvádí, ţe neonatální vývoj je dynamický proces ovlivněný velkým mnoţstvím
individuálních interakcí s prostředím. Různé okolnosti, jako je například nedostatečná
mateřská péče, trávící obtíţe, fyzický stres a nemoc mohou negativně ovlivnit celý nervový
vývoj tím, ţe modifikují aktivitu fyziologických systémů ovlivňujících odolnost vůči stresu
a kognitivní funkce. Proto má kvalita prenatálního a postnatálního prostředí značné fyzické i psychické dopady.140 V 60. letech prováděli Fox a Stelzner pozorování štěňat od prvního dne
narození po pátý týden věku a zaznamenali značné rozdíly ve srovnání s kontrolním
vzorkem.141 Štěně se rodí ve stavu extrémní neuronální nezralosti a nervový systém se pak
rychle vyvíjí přes intenzivní synaptogenezi, ve které vnější stimulace hraje primární roli.142
Výsledkem nedostatečné socializace můţe být kvůli nevratným změnám ve struktuře
a sloţitosti vývoje mozku v dospělosti jedinec, který je značně problematický.
Další potenciální příčiny psychobehaviorálních abnormalit u psů z množíren
Pokud budeme předpokládat, ţe se psi vyuţíváni v mnoţírnách sami v mnoţírně narodili, můţeme uvaţovat o tom, ţe podmínky a záţitky, kterým byli během prenatálního období vystaveni, mohly sehrát roli v psychologickém vývoji plodu. Dopady stresu působícího na těhotnou matku byly předmětem velkého výzkumu. 144 Potomstvo, jehoţ matka byla během těhotenství vystavena různým stresovým záţitkům, bylo zdokumentováno s neurohormonální dysfunkcí a dysregulací HPA osy145; tj. abnormální odezvou, zvýšenou citlivostí a narušenou schopností vyrovnávat se stresem. Vyskytuje se také přehnaná úzkost jako odpověď na averzivní záţitky146, porucha učení147, abnormální sociální chování148, zvýšená emocionalita a bázlivé chování, které se s přibývajícím věkem zhoršuje.149 Kromě toho je také zaznamenaná zvýšená citlivost na patofyziologické následky, pokud se v dospělosti daný jedinec musí potýkat s dalšími negativními zkušenostmi. U potomků se také objevují behaviorální deficity a molekulární změny podobné těm, které se vyskytují u schizofreniků.150
Dlouhodobé výzkumy na lidech151 ukazují, ţe traumatické záţitky z dětství (nebo early life adversity, tzv. ELA) zhoršují mentální a fyzické zdraví v dospělosti. Výsledky studií podporují tezi, ţe ELA má rozsáhlé a trvalé efekty se silnou korelací na vývoj psychopatologie v pozdějším ţivotě. Na základě studií modelu ELA prováděných na hlodavcích a primátech zahrnujících problém mateřské separace nebo ztráty, zneuţívání, zanedbávání a sociální deprivaci, je moţné demonstrovat, ţe špatné záţitky z raného věku jsou spojeny s dlouhotrvajícími změnami v neuroendokrinní reakci na stres, emociální a behaviorální regulací, kognitivní funkcí, kvalitou sociálních vztahů, úzkostí a poruchami nálad.
Studie dlouhodobého efektu ELA na psy jsou však vzácné. Scott a Fuller v roce 1965 píší, ţe kvůli emoční sensitivitě štěňat během periody socializace můţe být tato doba také kritická k způsobení permanentních psychologických škod.152 O rok později (1966) Fox a Stelzner ukazují, ţe krátké období zhruba osmi týdnů, kdy jsou štěňata hypersensitivní na úzkostné psychologické nebo fyzické stimuly, jim můţe v případě setkání s podobnou událostí způsobit dlouhotrvající averzi nebo abnormální důsledky.153
Shrneme-li všechny tyto poznatky o krátké době štěněčího věku, kdy jsou jedinci mimořádně zranitelní a náchylní psychologickému poškození, můţeme říct, ţe vyrůstání štěňat v mnoţírnách pro ně má negativní důsledky. Původ psychobehaviorálních abnormalit, viděných u těchto psů, můţe být vystopován právě aţ k stresujícím záţitkům z raného věku psa, kdy byl v mnoţírně vystaven stresorům přítomným v daném prostředí.
Všechny tyto faktory mohou hrát v oblasti psychobehaviorálních abnormalit roli jak samostatně, tak kombinovaně. V této chvíli však není moţné z údajů, které máme k dispozici, určit konkrétní příčinné vztahy. Navíc se potýkáme s limity, které představuje vzorek populace vybraný pro studii, který můţe být nereprezentativní. Nedá se také jistě říct, zda nějaké procento psů z kontrolního vzorku nebylo původně z mnoţíren, aniţ by to majitelé věděli.
Tato studie je prvním kvantitativním důkazem toho, ţe podmínky panující
v mnoţírnách, jsou škodlivé pro psí mentální zdraví a jejich welfare. U psů odebraných
z mnoţíren je tak velmi problematické jejich úspěšné začlenění do běţného ţivota. Nicméně
pokud se spojí rehabilitační terapie s velkou trpělivostí nového majitele, není to v určité míře
a za určitou dobu nemoţné. Hlavní faktory, kterými se liší od běţné populace, jsou projevy
chronického stresu (přílišná nebo naopak nedostatečná stimulace, sociální konflikty, sociální
deprivace, fyzické faktory). Trpí kvůli nedostatečné socializaci a potíţím souvisejícím
s genetikou a březostí.
Psychické následky u štěňat koupených z množírny
Ve výzkumu zaměřeném na srovnání vlivu raných záţitků na vývoj chování u psů se ukázalo, ţe psi zakoupení v obchodech se zvířaty154 , vykazovali podstatně vyšší výskyt agrese a sociálních strachů (například strach z cizích lidí, z malých dětí, z neznámých psů), neţ psi, kteří pocházeli z útulku, od chovatelů, od přátel nebo známých, z domácího odchovu či byli nalezeni a zachráněni z ulice. Nicméně tento výzkum byl zaloţen pouze na malém počtu zkoumaných jedinců. 155
Další výzkum zaměřený na frekvenci potenciálně problematických vzorců chování ukázal, ţe psi zakoupeni v obchodě se zvířaty, byli jejich majiteli povaţováni za více nepřátelské nebo agresivní, neţ byli psi zakoupeni od chovatelů. Vykazovali také podstatně vyšší nervozitu neţ psi, které lidé odchovali sami doma a pak si je nechali. 156
Mugford analyzoval ve svém výzkumu vzorek 1864 psů s různými problémy chování. Výsledky ukázaly, ţe pouze deset procent čistokrevných psů pořízených přímo od chovatele trpí separační úzkostí, kdyţ jsou ponecháni sami doma. Oproti tomu psi z mnoţíren trpěli separační úzkostí v celých 55 procentech. 157
Poněkud nekonzistentní zjištění byla předloţena výzkumem Pierantoniho a kol. 158 Tento výzkum se zabýval rozdíly v chování u dvou skupin štěňat, která byla odebrána od chovatele, přičemţ kaţdá skupina byla v jiném věku. První skupinu tvořili psi odebráni od matky mezi třicátým a čtyřicátým dnem věku. Druhá skupina pak u matky zůstala aţ do dvou měsíců. Pierantoniho analýza zahrnovala tři moţné zdroje původu psa - štěňata od chovatele, štěňata z obchodů se zvířaty a štěňata získaná od příbuzných nebo známých. Výzkumníci však nenašli ţádné signifikantní spojení mezi původem psa a jeho chováním. 159
Podobně jako ve studii Mental health of dogs formerly used as 'breeding stock' in commercial breeding establishments160 bylo zkoumáno chování psů pomocí C-BARQ dotazníků také ve výzkumu Differences in behavioral characterstics between dogs obtained as puppies from pet stores and those obtained from noncommercial breeders.161 Tento výzkum se však soustředil na chování psů, kteří v mnoţírně strávili jen svůj raný věk a následně byli prodáni novým majitelům, takţe ve svém původním prostředí nestrávili tolik času, jako psi, kteří v mnoţírnách slouţí primárně k reprodukci.
Konkrétně se výzkum zaměřil na psy zakoupené v obchodech se zvířaty, u kterých je předpoklad, ţe většina z nich byla odchována právě v mnoţírnách. 162 Výsledky tohoto kvantitativního výzkumu ukazují, ţe psi zakoupeni v obchodech se zvířaty, měli výrazně horší skóre neţ psi z kontrolního vzorku, kteří byli pořízeni od nekomerčních chovatelů. Signifikantní rozdíly vykazovali ve dvanácti ze čtrnácti variant chování, které bylo za pomocí C-BARQ dotazníku posuzováno. Ani v jedné variantě chování pak psi z mnoţíren neměli lepší skóre neţ ti od nekomerčních chovatelů. Psi z mnoţíren vykazovali podstatně vyšší míru agrese jak vůči členům rodiny, u které ţili, tak vůči cizím lidem a dalším psům. Vykazovali také velkou míru strachu z neznámých psů a z neznámých stimulů. Výrazně se u nich také projevoval problém se separační úzkostí, pokud byli ponecháni sami doma, a s tím související znečišťování domu urinací a defekací. Jak je z této studie zřejmé, u štěňat zakoupených v obchodech se zvířaty, která původně pochází z mnoţíren, je podstatně vyšší riziko vývoje široké škály neţádoucích charakterových jevů.
Na výsledky této studie se teď podíváme podrobněji. Jejím cílem bylo ověření hypotézy, zda psi zakoupení v obchodech se zvířaty vykazují horší chování neţ psi od chovatelů. Jak jiţ bylo řečeno, rozdíly mezi chováním se vyskytovaly takřka u všech druhů zkoumaného chování. Největší rozdíl byl zaznamenán u agresivního chování. Psi z mnoţíren vykazovali třikrát vyšší míru agrese vůči svým majitelům, neţ psi od chovatele. Míra agrese vůči neznámým psům byla dvakrát tak velká ve srovnání se psy od chovatele. Psi z mnoţíren vykazovali hodnoty mezi 30 a 60 procenty co se týče agrese vůči neznámým lidem, agresi vůči dalším psům v domácnosti, strach ze psů, separační úzkost a senzitivitu na dotek. U psů, kteří nebyli zapojeni do ţádné výcvikové nebo pracovní aktivity, se také objevovala vyšší míra vznětlivosti, energičnosti a vynucování si pozornosti. Celkově byli méně schopní se soustředit na výcvik.
Jediné dva body, v kterých se chování psů od chovatele a psů z mnoţíren shodovalo, bylo pronásledování malých zvířat a strach z neznámých lidí. Nicméně frekvence všech výše zmíněných problémů byla u psů z mnoţírny výrazně vyšší. 163
Příčiny těchto jevů hledá tato studie stejně jako Mental health of dogs formerly used as 'breeding stock' in commercial breeding establishments především ve stresujícím prostředí, ve kterém jsou psi v jejich nejcitlivějším věku odchováváni. Stresory, kterým jsou v mnoţírnách vystaveni, mohou působit ve dvou fázích. Za prvé v prenatální fázi a v době prvních týdnů ţivota, neţ jsou prodáni novým majitelům. Prenatální stres způsobuje změny v HPA ose, které se mohou později projevit abnormálním sociálním chováním. Více o této problematice je napsáno jiţ v předchozích kapitolách. Druhou fází je pak samotný transport štěňat, která jsou ve věku nejpodstatnějším pro socializaci rozváţena k překupníkům či rovnou do obchodů.
Je nutno dodat, ţe abnormality v chování mohou být také ovlivněny samotnými majiteli. Existuje moţnost, ţe lidé kupující psy z obchodů se zvířaty pouţívají jiné výchovné metody neţ lidé, kteří psy kupují od nekomerčních chovatelů. Dalším moţným vysvětlením je to, ţe lidé, kteří kupují psy v obchodech, vidí u svých psů problémy i tam, kde ţádné nejsou, bez znalostí a bez ohledu na přirozené psí chování. Svou roli kromě toho také můţe hrát genetická výbava. 164 Nicméně tyto aspekty do výzkumu zařazeny nebyly.
Závěrem lze tedy říct, ţe problematické chování u psů z obchodů se zvířaty, potaţmo
z mnoţíren, nemá jen jedno jednoduché vysvětlení. Svou roli můţe sehrát nedostatečná
socializace, týrání, genetické faktory nebo prenatální stres.
Fyzické následky u psů pobývajících v množírnách
Jak také vyplývá se studie Mental health of dogs formerly used as 'breeding stock' in commercia breeding establishments fyzické problémy měly zásadně vyšší zastoupení mezi psy z mnoţíren neţ těmi, kteří ţili celý ţivot jako domácí mazlíčci. Procentuální zastoupení zdravotních problémů u psů z mnoţíren bylo 26,8 procent. U psů z domácností to bylo jen 16,6 procent.165
Tyto výsledky můţou být způsobeny podstandardní zdravotní péčí v mnoţírnách, které se psům dostává jen minimum. Nicméně velký počet studií lidí i zvířat prokázal nepříznivé působení stresu na fyzické zdraví. Chronické vystavení stresu nebo traumatickým událostem je spojeno se špatným fyzickým zdravím a zvyšuje náchylnost k onemocnění. Tyto efekty mohou mít dlouhodobé dopady. Jak ukazují výzkumy, negativní a traumatické záţitky z dětství mohou narušit fyzické zdraví v dospělosti.166
Navíc při velkém mnoţství psů se velmi rychle a snadno šíří mezi ostatní případná choroba. Drţení psů ve skupinách zvyšuje zdravotní rizika.167 Rozšíření nemocí můţe způsobit také podávání zkaţeného jídla a špinavé vody, které mohou být kontaminovány mikroorganismy. HSUS téţ uvádí, ţe v amerických mnoţírnách je časté rozšíření nemocí jako je parvoviróza, psincový kašel a některých dalších chorob168, které se však v České republice nevyskytují. Kromě toho jsou psi také napadeni různými parazity - kokcidiemi, giardiemi apod. z těch vnitřních; či blechami nebo svrabem z těch vnějších. Nedostatek péče o hygienu v mnoţírnách pak také vede k zanedbaným drápům a srsti.
Britský Kennel Club si nechal v roce 2013 vypracovat studii zaloţenou na odpovědích
2026 respondentů, z které vyplývá, ţe dvacet procent štěňat koupených online nebo z pet
shopu potřebuje dlouhodobou veterinární péči nebo zemře před dosaţením šesti měsíců věku.
Studie z roku 2014 (zaloţená na 2015 respondentech) pak ukázala, ţe dvacet procent štěňat
koupených v pet shopu je ohroţeno parvovirózou.169
Použitá literatúra: